Den obce Stará Ves

Zhruba rok poté, co jsme na chalupě navštívili jediného doposud žijícího bluesmana ze Staré Vsi u Rýmařova, se Jiřímu Mížovi zastesklo a pozval nás znovu. A aby nás kromě konzumace vynikajících pokrmů a oblíbených nápojů přinutil také k hudební produkci, přesvědčil vedení obce, že spolu s ním (myšleno s Jurou) jsme ti praví, kteří by měli vystoupit na obecní slavnosti.

Jen si to představte – šermířský spolek, profesionální mistr biče, jeden nefalšovaný rockový revival a do toho Sova, Slamák a Míža. „Nebojte, my budeme hrát v bývalém kině. Příjemná malá scéna jen pro pár desítek lidí, kteří chtějí poslouchat,“ snažil se už dopředu rozptýlit naše pochybnosti Jiří. „Nazdar chlapi,“ přivítal nás starosta, „počasí nám vyšlo, tak to všechno odehrajeme venku“ a hrdě ukázal na hlavní pódium jen pár metrů od řetízkáčů vyhrávajících normalizační hity Michala Davida. V té chvíli Slamák přečetl v Sovových smutných očích otázku: „A myslíš, že to aspoň ztiší, když začneme hrát?“ Nakonec ztišili a dokonce i vypnuli, a tak jsme poprvé v životě hráli lidem létajícím nad našimi hlavami. Zvláštní zážitek...

A tím druhým, neméně kuriózním, bylo to, že Slamák zpíval na mikrofon zapůjčený z místního kostela. „Obávám se, že po našem vystoupení ho budou muset znovu vysvětit,“ nechal se večer slyšet Sova. Zda myslel mikrofon, či kostel, ví jen on sám...