Sova & Slamák

Postřehy

Zahrada 2010

07.07.2010

Na prvních pět prázdninových dnů jsme toho měli naplánováno poměrně hodně. Dvě hraní na PředZahradách v Lipníku nad Bečvou a Olomouci, a také soutěžní vystoupení a recitál na Zahradě samé. Nakonec byl náš program ještě nabitější, než jsme čekali, byť je třeba přiznat, že v koutku duše jsme ve vítězství, jež s sebou nese další dvě „zahradní“ vystoupení, nesměle doufali. Dnes už můžeme naprosto směle oznámit, že Sova & Slamák se stali laureáty hudebního festivalu Zahrada 2010 v kategorii písničkářů, čímž výraznou měrou přispěli ke zlepšení kvality trávníku náměšťského festivalového areálu, jelikož po úspěšném odchytu přivezli domů do Ostravy jednoho muzikálního hmyzožravce. Velmi si ho vážíme, jedná se totiž o Krtka Juppova (Talpa Juppi). Srdečné díky patří Vám všem, kteří jste nás v soutěži o Krtky podpořili. Vězte, že jste nám udělali velkou radost…

Kompletní výsledky najdete zde.

Jaké to bylo v Náměšti (1. část – pátek, sobota)

19.07.2010

Loni jsme byli ubytováni v nedaleké Senici, a jelikož se nám letos nechtělo opět podstupovat noční pěší turistiku, řešili jsme, jakým způsobem se budeme nad ránem dopravovat do postelí. Bylo jasné, že Slamák navrhovanou roli řidiče-abstinenta nepřijme, a tak ve hře zůstala jízdní kola i stanování v Náměšti. Kola jsme nakonec na střeše nevezli, stan v kufru auta ano. Nepotřebovali jsme však ani jedno. Byli jsme mile překvapeni, když jsme při prezentaci ve štábu festivalu zjistili, že letos spíme přímo v Náměšti. Sova se zaradoval, že se v noci nebude muset plahočit pěšky čtyři kilometry do vedlejší vesnice, ovšem už po ujetí několika desítek metrů ze štábu na ubytovnu začal mudrovat cosi o nepřímé úměře… Své úvahy zakončil tím, že to stejně budou strastiplné cesty, poněvadž čím blíže budeme bydlet, tím déle a více se budeme družit s kolegy v muzikantské zahrádce. Měl pravdu. Ale nepředbíhejme…

Naše první zahradní vystoupení (a hned to soutěžní) bylo naplánováno až na třetí festivalový den. Měli jsme tedy dost času na aklimatizaci. Pátečního večera jsme si koncertu nazvaného „Pocta Petru Kalandrovi“ kvůli našemu pozdnímu příjezdu z olomoucké PředZahrady moc neužili, zato jsme měli možnost přivítat se s přáteli, z nichž některé jsme už rok neviděli. Byl to náročný večer. Jan Andělín Žamboch v jeho průběhu dokonce vybalil kytaru, aby svým kamarádům zahrál něco málo nedvědovských písní, začalo přituhovat. Kolem třetí hodiny ranní přemlouval Sova Žambocha, aby rozdivočelému trampskému národu zahrál něco od Plíhala, což bylo jasným znamením k tomu, abychom se odebrali na kutě. Stánky se prý u kapličky stavěly až do šesti do rána…

Sobotu jsme zahájili snídaní nebo spíše obědem v muzikantské zahrádce, kde jsme jako správní Ostraváci demonstrovali své lokální patriotství. Tento lokál jsme totiž neopustili po celý den. Až k večeru jsme nakoukli do amfiteátru. Při pozdější rekapitulaci toho, co jsme zhlédli, jsme s mírným údivem zjistili, že se jednalo pouze o písničkáře či kapely z písničkářů vzešlé: Frauenberg, Urbánek, Žamboši, Xindl X Band. V noci už jsme pak žádnou další brutální akci nepřipustili a šli jsme spát. Tak už to prostě končí, když večírek začne ráno, a navíc nás další den čekala soutěž o Krtka…

/více/