Beskydské folkování 2009

Na Beskydském folkování (nebo chcete-li na Beskydském půlkování, jak tuto soutěžní přehlídku překřtil René Souček) jsme už před léty hráli. Tehdy jsme z našeho vystoupení neměli vůbec dobrý pocit, a tak jsme se obávali, co nám páni zvukaři přichystají letos. Všechno ale dopadlo nad očekávání dobře, snad až na to prokleté losování pořadí... Slamák z losovací misky neomylně vytáhl jedničku a mezi ostatními vystupujícími to úlevou zašumělo. Jeho naivním výmluvám, že se domníval, že se losuje konečné umístění, neuvěřil ani jindy důvěřivý Sova, který se však kupodivu nezlobil, a očka mu zajiskřila v předtuše nečekaně prodlouženého večírku. A když si Souček vylosoval startovní pozici č. 4, bylo o přejmenování festivalu z Folkování na Půlkování rozhodnuto definitivně... Ještě než přišli na řadu hlavní hosté večera, kterými letos byli pánové Redl, Janoušek a Lenk, došlo k vyhlášení vítězů. Tentokrát se dostalo i na nás: získali jsme Zvláštní cenu poroty. Ta je skutečně zvláštní, neboť se skládá ze dvou na první pohled naprosto nesourodých částí. U první z nich se nám zatím nepodařilo zjistit jejího autora, u druhé jsme byli úspěšnější. Nakonec jsme zjistili, že první část je velmi praktickým nosičem trofeje samotné. Jak zpívá náš kamarád Slávek „ono to zapadá do sebe, paráda, táák“... Tak a na závěr zbývá už jen poděkovat Liboru Cenkovi z BG Stylu, že v noci zařídil naši bezpečnou dopravu zpět do Ostravy. Díky, Čendo.