Zahrada 2011 aneb hůhůmobil, klusající pes a všudypřítomná břečka...

Prvního prázdninového dne jsme chtěli vyrazit na Zahradu, jenže Sovovo auto má takovou zvláštnost, že nestartuje, je-li mokro. Koukali jsme z okna na provazy deště, jež sešněrovaly oblohu s hůhůmobilem, a přemýšleli o lidech, kteří loni vytýkali Juppovi, že na festival objednal nadmíru tropické počasí. To oni by zasloužili provaz... Naštěstí nás, jako už mnohokrát, nenechala na holičkách firma Francescar a laskavě nám zapůjčila náhradní vůz, za což jí děkujeme.

Zahrada je známá tím, že na ni nemají přístup domácí mazlíčci. Už zpráva o tom, že bude letos v Náměšti zvířat minimálně sto, vyvolala mezi pořadateli zděšení. A to ještě netušili, že za plotem amfiteátru narazí na volně pobíhajícího psa, který se bude snažit dostat do areálu zuby drápy. Jelikož se později ukázalo, že pes nepobíhal, nýbrž klusal, podle čehož pořadatelé usoudili, že šlo o psa Tomáše Kluse, tedy o tzv. VIDku (very important dog), byl vpuštěn dovnitř a stal se tak patrně historicky prvním psem, jenž se Zahrady zúčastnil. Ledy byly prolomeny...

A ještě k té všudypřítomné břečce: počasí letos Zahradě opravdu nepřálo, a tak měli všichni po pár dnech bláto až za ušima nebo se v něm aspoň po kotníky brodili. Břečkou jsme byli rozladěni také my. Těžký šok jsme totiž utrpěli, když jsme zjistili, kdo je letošním hlavním sponzorem festivalu. „To asi fakt neskousneme ani nespolkneme“, říkali jsme si. Jupp sice všechny přesvědčoval o tom, že kdo pije sponzorské pivo, zachrání festival, sám se ale po Náměšti pohyboval s kelímkem jakési tmavé tekutiny v ruce. Na náš dotaz ochotně vysvětlil, že si dal Starobrno řezané Krušovicemi. „A pomohlo to, Juppe?“ zeptal se ho Slamák. Odpovědi už se ale nedočkal... Také my jsme nakonec v rámci záchrany Zahrady ustoupili ze svých zásad a ve dvou prodloužili její trvání nejméně o dalších deset let. Ta pachuť ale zůstala... Jak říkají Cimrmani: můžeme o tom diskutovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak vše, co s tím můžeme dělat... A Sova & Slamák dodávají: ještě si z toho můžeme dělat srandu, než nás sama dostihne...